Do pivovaru je přinesl Zdeněk Kovářík, který nedávno odešel do důchodu. Vzpomněl si na ně, protože pivovar letos slaví 120 let od svého založení arcivévodou Františkem Ferdinandem d´ Este. „Říkal jsem si, že by se to mohlo k tomuto výročí pivovaru hodit,“ usmívá se pan Kovářík, který tu pracoval přes třicet let.
Na rubu je napsáno „Státní pivovar Benešov“, a to znamená, že se používaly v období první republiky. Benešovský pivovar byl totiž roku 1921 zestátněn, až po okupaci v roce 1939 spadl pod přímou správu protektorátních orgánů s dosazeným německým dohledem.
„Z historie se toho tady mnohé nezachovalo. Máme velkou radost, že se k nám mince dostaly a děkujeme za to panu Kováříkovi. Jsou čtyři a nechali jsme je vyčistit. Přemýšlíme o tom, že bychom nechali vyrobit například repliky nebo nějaké upomínkové předměty,“ řekl Václav Vyvadil z obchodního oddělení pivovaru.
Mince měl Zdeněk Kovářík u sebe doma. Našel je před lety zapadlé v pivovaru. Tím je zachránil. „Asi před patnácti lety, když se opravovala laboratoř, tak se vyměňoval nábytek – skříně, stoly, a tam byly schované,“ vzpomíná Kovářík. Sám si na jejich používání nepamatuje, začal se tedy pídit po tom, jak to tehdy v benešovském pivovaru s žetony fungovalo.
„Zašel jsem k manželům Vávrovým, kteří také v pivovaru pracovali. Paní Vávrová tu byla vedoucí laboratoře a i její otec dělával v pivovaře. Ona si pamatuje, že s těmi penězi chodila tátovi pro deputát,“ doplňuje Kovářík s tím, že se pivo vydávalo ze dvou okének. „Rampa, po které se jde dnes do kanceláří a do šaten, ta vypadala trochu jinak, a tam se duputát dostával. Stáčel se do dvoulitrových lahví s patentem, anebo se uzavíraly korkovým špuntem,“ dozvěděl se.
Deputátní minci, neboli deputátku, podle sběratelů opravdu dostával zaměstnanec na přilepšenou od pivovaru a hodnotu určitě mají. Německy řečeno Haustrunk = domácí pivo. „Měla to většina pivovarů nejen ve formě mincí, ale i papírových stvrzenek. Je to pěkný kousek do pivovarské historie,“ poznamenal Miroslav Hrubeš, sběratel pivních suvenýrů.
Obecně tento zvyk byl v České republice zrušen až roku 1952 „dělnickou“ vládou jako přežitek. Podle některých informací při nedostatku drobných na konci první světové války či těsně po ní mohly plnit tyto žetony v omezené míře i funkci oběživa.
Podle serveru „pokladypodnami“ byl nárok na známky i zahrnutý v kolektivních smlouvách zaměstnanců, kde se udávala i spotřeba v litrech na osobu. Například úřednice měly nárok na jeden litr denně, úředníci a dělníci pak až na tři litry denně. Na pivních známkách je vyražený název pivovaru a označení v litrech a jsou vzácnější, lze narazit i na rarity, což jsou především známky z malých pivovarů.